Vinařství Zdeněk Peřina

Mělnické vinařství Kraus

Vinařství Bíza, Čejkovice

PATRIA Kobylí, a. s.

Joseph Drouhin, Bourgogne, Francie

Vinařství Volařík Mikulov

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a. s.

KOŘÍNEK

SONBERK

Tanzberg

Mikrosvín Mikulov

MORAVÍNO s. r. o.

ŠPALEK

Rodinné vinařství Jedlička & Novák

Vinařství Gotberg

SPIELBERG

 

O víně

Vážení zákazníci, přinášíme Vám základní informace o rozdělení a charakteristice českých a moravských vín, pro pomoc při výběru požadovaného vína:

  • Odrůdy révy vinné v České republice
  • Rozdělení českých a moravských vín podle jakosti
  • Základní obecné chuťové charakteristiky vín podle jakosti

Odrůdy révy vinné v České republice

Odrůdy k produkci bílých vín:

Aurelius
Aurelius je původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Neuburského s Ryzlinkem rýnským a zaregistrovaná v roce 1983. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti. Vína jsou vysoce kvalitní připomínající Ryzlink rýnský.
Barva bývá světle žlutá až zlatavá. Vůně svěží, ovocná, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho svěží výraz. Plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Děvín
Děvín je slovenská odrůda vyšlechtěná křížením Tramínu červeného s Veltlínským červenobílým. V ČR je zapsána ve Státní odrůdové knize od roku 1998, proto její rozšíření je zatím sporadické. Víno je aromatické, vysoce kvalitní.

Chardonnay
Chardonnay pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se pěstuje spolu s Rulandským bílým již řadu staletí, nyní plochy této odrůdy vzrůstají. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti.
Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, výrazně ovocná až květinová, mírně kořenitá, později až čerstvého másla a chlebová. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně ovocné, s vyšším obsahem pikantní kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Irsai Oliver
Irsai Oliver je maďarská odrůda vyšlechtěná křížením Bratislavského bílého s Čabaňskou perlou. V České republice je zaregistrována od roku 1975. Nejvíce se pěstuje ve velkopavlovické a mutěnické vinařské oblasti.
Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně výrazně hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, opět výrazně hroznové, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí.
Vhodné jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům.

Müller-Thurgau
Müller-Thurgau (Riesling x Silvaner, Rivaner) je odrůda vyšlechtěná v roce 1882 v Německu prof. Müllerem pocházejícím ze švýcarského kantonu Thurgau. Podle genové analýzy vznikla křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. U nás se pěstuje asi 60 let a nyní patří ke třem odrůdám s největší plochou vinic. K nejčastějším odrůdám patří v českém vinařském regionu a v mutěnické vinařské oblasti.
Barva bývá nažloutlá. Vůně broskvová až hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, s broskvovou až hroznovou příchutí, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Muškát moravský (MOPR)
Původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Muškátu Ottonel s Prachtraube a zaregistrovaná v roce 1987. Největší rozšíření vykazuje v mutěnické, velkopavlovické, mikulovské a znojemské vinařské oblasti.
Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně výrazně hroznová, někdy až kořenitá.V chuti je plošší, opět výrazně hroznové, s nižším obsahem kyselin a kratším tělem. V dobrých ročnících dává plnější muškátová vína obvykle se zbytkem cukru.
Vhodné jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům.

Muškát Ottonel
Muškát Ottonel (Muscat Ottonel) je francouzská odrůda z 19. století vzniklá křížením Chrupky a Muškátu žlutého. V ČR se pěstuje již dlouho, ale ztrácí na významu.
Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně výrazně hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, opět výrazně hroznové, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí. V dobrých ročnících dává plnější muškátová vína obvykle se zbytkem cukru.
Vhodné jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům.

Neuburské
Neuburské (Neuburger) je rakouská odrůda pravděpodobně vzniklá nahodilým křížením Sylvánského zeleného s Veltlínským červeným. Na Moravě se pěstuje přes 80 let.
Barva bývá sytější, žlutá až zlatavá. Vůně kořenitá až minerální, někdy s ovocným nádechem. V chuti je vysoce extraktivní, s optimálním obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, rybím pokrmům a drůbeži.

Pálava
Pálava, původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Tramínu červeného s odrůdou Müller-Thurgau a zaregistrovaná v roce 1977. Nejvíce se pěstuje v mikulovské a znojemské vinařské oblasti.
Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po růžích a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Rulandské bílé
Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer burgunder), francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již řadu staletí. Nešťastný je její český název z poslední doby, který je pro téměř všechny konzumenty zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, pražské, znojemské a mostecké.
Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, jemně ovocná až květinová, mírně kořenitá s chlebovinkou. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s optimálním obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Rulandské šedé
Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer) – francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již od 14. století. Název „Rulandské“ dostala v Německu po obchodníku Rulandovi, který ji tam po roce 1711 rozšiřoval. Nadprůměrně se pěstuje ve vinicích ve vinařské oblasti mělnické, mostecké, pražské, brněnské a velkopavlovické.
Barva bývá světle zlatavá. Vůně jemně chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s mírně nižším obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Ryzlink rýnský
Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Petit Riesling, White Riesling, Johannisberg) - německá odrůda vzniklá podle genové analýzy volným křížením odrůdy Heunisch s Tramínem. Na území České republiky se dostala ve středověku, nyní je nejvíce zastoupena v českém vinařském regionu, ve vinařské oblasti Podluží, ve znojemské a strážnické vinařské oblasti.
Barva bývá citrusově žlutá až zlatavá. Vůně velmi svěží, s širokou škálou aromat od lipového květu, květů ovocných stromů, lučních květů až po růže, mírně kořenitá. U starších ročníků výrazně minerální až petrolejová. V chuti je vysoce extraktivní, bohaté, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho svěží výraz. Plné, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Ryzlink vlašský
Ryzlink vlašský (Welschriesling, Riesling italico) - původ není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá nic společného. V českém vinařském regionu se nepěstuje, na Moravě se objevil kolem roku 1900 a nyní je třetí nejrozšířenější odrůdou. Nejrozšířenější je ve vinařské oblasti mikulovské a Podluží.
Barva bývá citrusově žlutá až zlatavá. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Sauvignon
Sauvignon (Sauvignon blanc) pravděpodobně pochází z Francie, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem Tramínu červeného. V České republice se pěstuje asi padesát let, nejvíce se pěstuje ve znojemské vinařské oblasti.
Barva bývá světle žlutá až zelenkavá. Vůně výrazně aromatická, v široké škále od travnatých a kopřivových tónů u méně vyzrálých vín až po bezinkové, broskvové, angreštové a rybízové u nejlepších sauvignonů. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně korespondující s vůní, a harmonickou kyselinou. Plné, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Sylvánské zelené
Sylvánské zelené (Grüner Silvaner, Grüner Zierfandl) pochází pravděpodobně z Rakouska, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením Tramínu červeného pylem krajové odrůdy Rakouské bílé. Na území České republiky se pěstuje od středověku, nyní nejvíce ve vinařské oblasti roudnické a čáslavské.
Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně velmi svěží, s dominující minerálností, mírně kořenitá. V chuti je extraktivní, harmonicky svěží, s optimálním obsahem kyselin. Většinou středně plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Tramín červený
Tramín červený (Gewürztraminer, Roter Traminer, Savagnin rosé) – původ není jednoznačný, podle genové analýzy vznikl volným křížením révy lesní a pak se významně podílel na vzniku evropských odrůd. Patří tedy k nejstarším odrůdám. U nás se prokazatelně pěstoval po celé 20. století, ale vždy jenom v omezeném rozsahu.
Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po konvalinkách a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Z dobře vyzrálých hroznů je vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Veltlínské červené rané
Veltlínské červené rané (Frühroter Veltliner, Rote Malvasier) - tato odrůda nemá zcela vyjasněné místo původu, podle genové analýzy vznikla nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného, do České republiky se dostala z Dolního Rakouska. Největší zastoupení vykazuje ve vinařské oblasti mikulovské a strážnické.
Barva bývá světle žlutá. Vůně neutrální, chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je velmi extraktivní, chlebové, s nižším obsahem kyselin. Většinou středně plné, v koncovce chuti kořenité.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Veltlínské zelené
Veltlínské zelené (Grüner Veltliner, Grünmuskateller) - geneticky se tato odrůda velmi podobá Tramínu. V Čechách se nepěstuje, na Moravě, kam se dostala z Dolního Rakouska, se pěstuje již řadu staletí a v současnosti je nejrozšířenější odrůdou révy vinné v České republice. Nejvíce je zastoupena ve vinařské oblasti znojemské, velkopavlovické a Podluží.
Barva bývá žlutá s nazelenalým tónem. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá někdy až mandlová. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Odrůdy k produkci červených vín:

Alibernet
Alibernet pochází z Ukrajiny, kde byla vyšlechtěna v roce 1950 křížením odrůd Alicante Bouchet a Cabernet Sauvignon. Ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1975, ale praktický význam je zanedbatelný. Víno má vysokou barvu (barvířka) a kabernetový buket, může mít i vyšší kyseliny.

André
André je původní moravská odrůda vyšlechtěná v roce 1961 křížením Frankovky se Svatovavřineckým. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1980. V Čechách se nepěstuje, nejvíce je rozšířena ve vinařské oblasti brněnské, Podluží, mutěnické a bzenecké.
Barva bývá tmavě třešňová. Vůně výrazně ovocná a dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům.

Cabernet Sauvignon
Cabernet Sauvignon - tato odrůda vznikla náhodným opylením odrůdy Cabernet franc pylem odrůdy Sauvignon, na Moravě se v omezeném rozsahu pěstuje již několik desetiletí.
Barva bývá sytě granátová s naoranžovělými odlesky. Vůně výrazně ovocná s tóny černého ovoce, u vín z méně vyzrálých hroznů chlorofylová až papriková. V chuti prolonguje charakter daný vůní, s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům, z dobře vyzrálých hroznů k pernaté i spárkaté zvěřině.

Frankovka
Frankovka (Lemberger, Blaufränkisch) – stará odrůda nejednoznačného místa původu, jedním z jejích „předků“ byla odrůda Heunisch. V Čechách se nepěstuje, na Moravě byla v 19. století nejčastější modrou odrůdou, nyní je druhou v pořadí. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, strážnické, brněnské, velkopavlovické a Podluží.
Barva bývá tmavě třešňová až fialová. Vůně výrazně ovocná po švestkách a černém ovoci, dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s příchutí sušeného černého ovoce, s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům. Nejlepší vína i ke zvěřině.

Modrý Portugal
Modrý Portugal (Blauer Portugieser, Portugais Bleu) - původ není jednoznačný, od konce 18. století se pěstuje v Čechách a na Moravě. Nejvíce je rozšířen ve vinařské oblasti mělnické, roudnické, čáslavské, brněnské a Podluží.
Barva bývá malinově červená až světle fialová. Vůně ovocná po malinách a červeném ovoci, dřevitá, jemná. V chuti je ovocné, s nevýraznou tříslovinou. Většinou lehčí, v koncovce chuti dřevitě kořenité.
Vhodné k těstovinám a drůbeži.

Neronet
Neronet je původní moravská odrůda vyšlechtěná v roce 1965 postupným křížením Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a Alibernetu. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1991, zatím není příliš rozšířena.
Barva bývá sytě fialová, neprůhledná. Vůně neutrálně ovocná s tóny černého sušeného ovoce. V chuti středně plné, ovocné, s jemnou tříslovinou, vysoce extraktivní. V koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům, z dobře vyzrálých hroznů k pernaté i spárkaté zvěřině.

Rulandské modré
Rulandské modré (Pinot noir, Pinot nero, Blauer Burgunder, Spätburgunder) – pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín. Mutací této odrůdy vznikly odrůry Rulandské šedé a bílé. Do Čech se dostala ve 14. století, současný český název je zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti mostecké, roudnické, znojemské a mutěnické.
Barva bývá malinově červená s oranžovým meniskem. Vůně ovocná po malinách a červeném ovoci, mnohdy také živočišná, dřevitá, jemná. V chuti je ovocné v kombinaci s živočišností a s výraznější tříslovinou. Většinou plnější, v koncovce chuti dřevitě kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k těstovinám a drůbeži, červeným masům a zvěřině.

Svatovavřinecké
Svatovavřinecké (Saint Laurent) - tato odrůda vznikla podle genetické analýzy jako semenáč „burgundských/rulandských“ odrůd ve Francii. V České republice se začala pěstovat po roce 1900 a nyní je zde nejčastější modrou odrůdou. Současně je Česká republika zemí s největší plochou vinic osázených touto odrůdou (1.200 ha). Největší zastoupení má ve vinařské oblasti roudnické, mostecké, brněnské a bzenecké.
Barva bývá tmavě třešňová až fialová. Vůně výrazně ovocná po švestkách a černém ovoci, jemně sametová. V chuti je harmonicky dřevitě ovocné s příchutí sušeného černého ovoce, s velmi jemnou tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a velmi jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům. Nejlepší vína i ke zvěřině.

Zweigeltrebe
Zweigeltrebe – tato rakouská odrůda byla vyšlechtěna v roce 1922 křížením Svatovavřineckého s Frankovkou. Ve druhé polovině šedesátých let dvacátého století se dostala na Moravu, ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1980. Největší podíl vykazuje ve vinařské oblasti mostecké, brněnské, mutěnické a strážnické.
Barva bývá tmavě třešňová. Vůně výrazně ovocná a dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům.

Podíl jednotlivých odrůd na celkové ploše vinic České republiky uvádí následující graf:


 

Přibližně 75 % plochy vinic České republiky bylo osázeno bílými odrůdami, zbývajících 25 % připadalo na odrůdy modré.

Rozdělení českých a moravských vín podle jakosti

  1. Stolní víno
    Víno nejnižší kvalitativní kategorie s cukernatostí do 14,9° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem.
     
  2. Zemské víno
    Kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu nejméně 14° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem.
     
  3. Jakostní víno
    Kalitativní kategorie s cukernatostí moštu mezi 15 až 18,9° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem.
     
  4. Známkové víno
    Vyrobené scelováním několika vín nebo i vín několika různých odrůd podle předem dané receptury.
     
  5. Víno s přívlastkem
    Nejvyšší kvalitativní kategorie vín vyrobených z nedoslazovaného moštu. Nesmí se doslazovat. Dělí se na pět dílčích kategorií (označení vyjadřuje pouze obsah cukru, nikoliv datum sběru hroznů!):
     
    • Kabinet – s cukernatostí moštu mezi 19,0 – 20,9° ČNM.
    • Pozdní sběr - s cukernatostí moštu mezi 21,0 – 23,9° ČNM.
    • Výběr z hroznů - s cukernatostí moštu 24,0 – 26,9° ČNM.
    • Výběr z bobulí - s cukernatostí moštu 27,0 – 31,9° ČNM
    • Výběr z cibéb - s cukernatostí moštu nad 32,0° ČNM
       
  6. Speciální vína - nesmí se doslazovat.
     
    • Ledové víno - vyrábí se z moštu získaného lisováním zmrzlých hroznů, kdy voda v hroznech zůstává ve formě krystalků v lisu a z lisu vytéká mošt s vysokým obsahem cukru. Po prokvašení mají vína vysoký obsah zbytkového cukru. Sběr při teplotě minimálně –7°C a nižší. Cukernatost moštu musí být nejméně 27° ČNM.
    • Slámové víno - vyrábí se na stejném principu jako ledové víno. Snížení obsahu vody v moštu se však dociluje sušením hroznů na slaměné podestýlce. Po vyschnutí se hrozny lisují a mošt s vysokým obsahem cukru se nechá vykvasit. Cukernatost moštu musí být nejméně 27° ČNM.

Základní obecné chuťové charakteristiky vín podle jakosti

Charakteristiky uvedené níže jsou pouze základním vodítkem pro výběr vína za předpokladu dobrého zpracování suroviny vinařem a mohou se v jednotlivých případech i výrazněji lišit jak ve směru k vyšší tak i nižší kvalitě.

  1. Stolní víno
    Víno s nízkým obsahem extraktivních a buketních látek. V chuti ploché, nevýrazné, krátké, řídké.
     
  2. Zemské víno
    Víno s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá lehčí až středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dozníváním. Čím nižší byla cukernatost moštu a čím více bylo víno doslazeno tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.
     
  3. Jakostní víno
    Víno s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dozníváním. Čím nižší byla cukernatost moštu a čím více bylo víno doslazeno tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.
     
  4. Známkové víno
    Podobná jako jakostní vína. Dobrá známková vína jsou oproti jakostním plnější a vyváženější, protože při jejich přípravě byly vinařem využity vlastnosti jednotlivých míchaných odrůd k docílení lepších vlastností směsného vína.
     
  5. Víno s přívlastkem
    Jemná a čistá vína s vlastnostmi typickými pro jednotlivé kategorie:
    • Kabinet - jemná, lehčí, méně alkoholická vína s vyšším obsahem extraktivních látek. V chuti působí kořenitě, vyváženě a harmonicky, s tenčím tělem a se středně dlouhou dochutí.
    • Pozdní sběr - vína s obsahem alkoholu okolo 12% a relativně vysokým obsahem extraktivních látek. Mají v chuti kombinaci kořenitosti a ovocnosti s hutnější chuťovou strukturou a vyvolávají delší chuťový dojem.
    • Výběr z hroznů - těžší až těžká vína s vysokým obsahem alkoholu a vysokým extraktem. V chuti působí vyrovnaně a zanechávají v ústech velmi dlouhý dojem. Tóny buketu a chuti jdou od výrazných ovocných nuancí až po medové aroma a chuť.
    • Výběr z bobulí - těžší až těžká vína, většinou se zbytkovým cukrem (polosuchá až sladká). V buketu i chuti je velmi zřetelně patrná vysoká vyzrálost hroznů s nádechem cibéb, karamelu, medu. Velmi harmonická vína s dlouhou životností.
    • Výběr z cibéb - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je podbarvena výrazným kompotovým ovocným nádechem.
  6. Speciální vína
    Podobné charakteristiky pro oba druhy vín.
    • Ledové víno - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je podbarvena výrazným kompotovým ovocným nádechem.
    • Slámové víno - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je zvýrazněna kompotovým ovocným nádechem. Výsledný dojem u slámových vín je většinou intenzivnější než u ledových vín.