MALÝ VINAŘ

Vinařství Gotberg

Tanzberg

Mělnické vinařství Kraus

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a. s.

Delas Freres, Côtes-du-Rhône, Francie

MORAVÍNO s. r. o.

Mikrosvín Mikulov

KOŘÍNEK

Vinařství Zdeněk Peřina

Vinařství Bíza, Čejkovice

SONBERK

Rodinné vinařství Jedlička & Novák

SPIELBERG

PATRIA Kobylí, a. s.

Joseph Drouhin, Bourgogne, Francie

 

O víně

Vážení zákazníci, přinášíme Vám základní informace o rozdělení a charakteristice českých a moravských vín, pro pomoc při výběru požadovaného vína:

  • Odrůdy révy vinné v České republice
  • Rozdělení českých a moravských vín podle jakosti
  • Základní obecné chuťové charakteristiky vín podle jakosti

Odrůdy révy vinné v České republice

Odrůdy k produkci bílých vín:

Aurelius
Aurelius je původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Neuburského s Ryzlinkem rýnským a zaregistrovaná v roce 1983. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti. Vína jsou vysoce kvalitní připomínající Ryzlink rýnský.
Barva bývá světle žlutá až zlatavá. Vůně svěží, ovocná, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho svěží výraz. Plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Děvín
Děvín je slovenská odrůda vyšlechtěná křížením Tramínu červeného s Veltlínským červenobílým. V ČR je zapsána ve Státní odrůdové knize od roku 1998, proto její rozšíření je zatím sporadické. Víno je aromatické, vysoce kvalitní.

Chardonnay
Chardonnay pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se pěstuje spolu s Rulandským bílým již řadu staletí, nyní plochy této odrůdy vzrůstají. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti.
Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, výrazně ovocná až květinová, mírně kořenitá, později až čerstvého másla a chlebová. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně ovocné, s vyšším obsahem pikantní kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Irsai Oliver
Irsai Oliver je maďarská odrůda vyšlechtěná křížením Bratislavského bílého s Čabaňskou perlou. V České republice je zaregistrována od roku 1975. Nejvíce se pěstuje ve velkopavlovické a mutěnické vinařské oblasti.
Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně výrazně hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, opět výrazně hroznové, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí.
Vhodné jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům.

Müller-Thurgau
Müller-Thurgau (Riesling x Silvaner, Rivaner) je odrůda vyšlechtěná v roce 1882 v Německu prof. Müllerem pocházejícím ze švýcarského kantonu Thurgau. Podle genové analýzy vznikla křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. U nás se pěstuje asi 60 let a nyní patří ke třem odrůdám s největší plochou vinic. K nejčastějším odrůdám patří v českém vinařském regionu a v mutěnické vinařské oblasti.
Barva bývá nažloutlá. Vůně broskvová až hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, s broskvovou až hroznovou příchutí, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Muškát moravský (MOPR)
Původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Muškátu Ottonel s Prachtraube a zaregistrovaná v roce 1987. Největší rozšíření vykazuje v mutěnické, velkopavlovické, mikulovské a znojemské vinařské oblasti.
Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně výrazně hroznová, někdy až kořenitá.V chuti je plošší, opět výrazně hroznové, s nižším obsahem kyselin a kratším tělem. V dobrých ročnících dává plnější muškátová vína obvykle se zbytkem cukru.
Vhodné jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům.

Muškát Ottonel
Muškát Ottonel (Muscat Ottonel) je francouzská odrůda z 19. století vzniklá křížením Chrupky a Muškátu žlutého. V ČR se pěstuje již dlouho, ale ztrácí na významu.
Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně výrazně hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, opět výrazně hroznové, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí. V dobrých ročnících dává plnější muškátová vína obvykle se zbytkem cukru.
Vhodné jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům.

Neuburské
Neuburské (Neuburger) je rakouská odrůda pravděpodobně vzniklá nahodilým křížením Sylvánského zeleného s Veltlínským červeným. Na Moravě se pěstuje přes 80 let.
Barva bývá sytější, žlutá až zlatavá. Vůně kořenitá až minerální, někdy s ovocným nádechem. V chuti je vysoce extraktivní, s optimálním obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, rybím pokrmům a drůbeži.

Pálava
Pálava, původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Tramínu červeného s odrůdou Müller-Thurgau a zaregistrovaná v roce 1977. Nejvíce se pěstuje v mikulovské a znojemské vinařské oblasti.
Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po růžích a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Rulandské bílé
Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer burgunder), francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již řadu staletí. Nešťastný je její český název z poslední doby, který je pro téměř všechny konzumenty zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, pražské, znojemské a mostecké.
Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, jemně ovocná až květinová, mírně kořenitá s chlebovinkou. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s optimálním obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Rulandské šedé
Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer) – francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již od 14. století. Název „Rulandské“ dostala v Německu po obchodníku Rulandovi, který ji tam po roce 1711 rozšiřoval. Nadprůměrně se pěstuje ve vinicích ve vinařské oblasti mělnické, mostecké, pražské, brněnské a velkopavlovické.
Barva bývá světle zlatavá. Vůně jemně chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s mírně nižším obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Ryzlink rýnský
Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Petit Riesling, White Riesling, Johannisberg) - německá odrůda vzniklá podle genové analýzy volným křížením odrůdy Heunisch s Tramínem. Na území České republiky se dostala ve středověku, nyní je nejvíce zastoupena v českém vinařském regionu, ve vinařské oblasti Podluží, ve znojemské a strážnické vinařské oblasti.
Barva bývá citrusově žlutá až zlatavá. Vůně velmi svěží, s širokou škálou aromat od lipového květu, květů ovocných stromů, lučních květů až po růže, mírně kořenitá. U starších ročníků výrazně minerální až petrolejová. V chuti je vysoce extraktivní, bohaté, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho svěží výraz. Plné, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Ryzlink vlašský
Ryzlink vlašský (Welschriesling, Riesling italico) - původ není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá nic společného. V českém vinařském regionu se nepěstuje, na Moravě se objevil kolem roku 1900 a nyní je třetí nejrozšířenější odrůdou. Nejrozšířenější je ve vinařské oblasti mikulovské a Podluží.
Barva bývá citrusově žlutá až zlatavá. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Sauvignon
Sauvignon (Sauvignon blanc) pravděpodobně pochází z Francie, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem Tramínu červeného. V České republice se pěstuje asi padesát let, nejvíce se pěstuje ve znojemské vinařské oblasti.
Barva bývá světle žlutá až zelenkavá. Vůně výrazně aromatická, v široké škále od travnatých a kopřivových tónů u méně vyzrálých vín až po bezinkové, broskvové, angreštové a rybízové u nejlepších sauvignonů. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně korespondující s vůní, a harmonickou kyselinou. Plné, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Sylvánské zelené
Sylvánské zelené (Grüner Silvaner, Grüner Zierfandl) pochází pravděpodobně z Rakouska, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením Tramínu červeného pylem krajové odrůdy Rakouské bílé. Na území České republiky se pěstuje od středověku, nyní nejvíce ve vinařské oblasti roudnické a čáslavské.
Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně velmi svěží, s dominující minerálností, mírně kořenitá. V chuti je extraktivní, harmonicky svěží, s optimálním obsahem kyselin. Většinou středně plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Tramín červený
Tramín červený (Gewürztraminer, Roter Traminer, Savagnin rosé) – původ není jednoznačný, podle genové analýzy vznikl volným křížením révy lesní a pak se významně podílel na vzniku evropských odrůd. Patří tedy k nejstarším odrůdám. U nás se prokazatelně pěstoval po celé 20. století, ale vždy jenom v omezeném rozsahu.
Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po konvalinkách a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Z dobře vyzrálých hroznů je vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Veltlínské červené rané
Veltlínské červené rané (Frühroter Veltliner, Rote Malvasier) - tato odrůda nemá zcela vyjasněné místo původu, podle genové analýzy vznikla nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného, do České republiky se dostala z Dolního Rakouska. Největší zastoupení vykazuje ve vinařské oblasti mikulovské a strážnické.
Barva bývá světle žlutá. Vůně neutrální, chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je velmi extraktivní, chlebové, s nižším obsahem kyselin. Většinou středně plné, v koncovce chuti kořenité.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Veltlínské zelené
Veltlínské zelené (Grüner Veltliner, Grünmuskateller) - geneticky se tato odrůda velmi podobá Tramínu. V Čechách se nepěstuje, na Moravě, kam se dostala z Dolního Rakouska, se pěstuje již řadu staletí a v současnosti je nejrozšířenější odrůdou révy vinné v České republice. Nejvíce je zastoupena ve vinařské oblasti znojemské, velkopavlovické a Podluží.
Barva bývá žlutá s nazelenalým tónem. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá někdy až mandlová. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Odrůdy k produkci červených vín:

Alibernet
Alibernet pochází z Ukrajiny, kde byla vyšlechtěna v roce 1950 křížením odrůd Alicante Bouchet a Cabernet Sauvignon. Ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1975, ale praktický význam je zanedbatelný. Víno má vysokou barvu (barvířka) a kabernetový buket, může mít i vyšší kyseliny.

André
André je původní moravská odrůda vyšlechtěná v roce 1961 křížením Frankovky se Svatovavřineckým. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1980. V Čechách se nepěstuje, nejvíce je rozšířena ve vinařské oblasti brněnské, Podluží, mutěnické a bzenecké.
Barva bývá tmavě třešňová. Vůně výrazně ovocná a dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům.

Cabernet Sauvignon
Cabernet Sauvignon - tato odrůda vznikla náhodným opylením odrůdy Cabernet franc pylem odrůdy Sauvignon, na Moravě se v omezeném rozsahu pěstuje již několik desetiletí.
Barva bývá sytě granátová s naoranžovělými odlesky. Vůně výrazně ovocná s tóny černého ovoce, u vín z méně vyzrálých hroznů chlorofylová až papriková. V chuti prolonguje charakter daný vůní, s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům, z dobře vyzrálých hroznů k pernaté i spárkaté zvěřině.

Frankovka
Frankovka (Lemberger, Blaufränkisch) – stará odrůda nejednoznačného místa původu, jedním z jejích „předků“ byla odrůda Heunisch. V Čechách se nepěstuje, na Moravě byla v 19. století nejčastější modrou odrůdou, nyní je druhou v pořadí. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, strážnické, brněnské, velkopavlovické a Podluží.
Barva bývá tmavě třešňová až fialová. Vůně výrazně ovocná po švestkách a černém ovoci, dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s příchutí sušeného černého ovoce, s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům. Nejlepší vína i ke zvěřině.

Modrý Portugal
Modrý Portugal (Blauer Portugieser, Portugais Bleu) - původ není jednoznačný, od konce 18. století se pěstuje v Čechách a na Moravě. Nejvíce je rozšířen ve vinařské oblasti mělnické, roudnické, čáslavské, brněnské a Podluží.
Barva bývá malinově červená až světle fialová. Vůně ovocná po malinách a červeném ovoci, dřevitá, jemná. V chuti je ovocné, s nevýraznou tříslovinou. Většinou lehčí, v koncovce chuti dřevitě kořenité.
Vhodné k těstovinám a drůbeži.

Neronet
Neronet je původní moravská odrůda vyšlechtěná v roce 1965 postupným křížením Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a Alibernetu. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1991, zatím není příliš rozšířena.
Barva bývá sytě fialová, neprůhledná. Vůně neutrálně ovocná s tóny černého sušeného ovoce. V chuti středně plné, ovocné, s jemnou tříslovinou, vysoce extraktivní. V koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům, z dobře vyzrálých hroznů k pernaté i spárkaté zvěřině.

Rulandské modré
Rulandské modré (Pinot noir, Pinot nero, Blauer Burgunder, Spätburgunder) – pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín. Mutací této odrůdy vznikly odrůry Rulandské šedé a bílé. Do Čech se dostala ve 14. století, současný český název je zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti mostecké, roudnické, znojemské a mutěnické.
Barva bývá malinově červená s oranžovým meniskem. Vůně ovocná po malinách a červeném ovoci, mnohdy také živočišná, dřevitá, jemná. V chuti je ovocné v kombinaci s živočišností a s výraznější tříslovinou. Většinou plnější, v koncovce chuti dřevitě kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k těstovinám a drůbeži, červeným masům a zvěřině.

Svatovavřinecké
Svatovavřinecké (Saint Laurent) - tato odrůda vznikla podle genetické analýzy jako semenáč „burgundských/rulandských“ odrůd ve Francii. V České republice se začala pěstovat po roce 1900 a nyní je zde nejčastější modrou odrůdou. Současně je Česká republika zemí s největší plochou vinic osázených touto odrůdou (1.200 ha). Největší zastoupení má ve vinařské oblasti roudnické, mostecké, brněnské a bzenecké.
Barva bývá tmavě třešňová až fialová. Vůně výrazně ovocná po švestkách a černém ovoci, jemně sametová. V chuti je harmonicky dřevitě ovocné s příchutí sušeného černého ovoce, s velmi jemnou tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a velmi jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům. Nejlepší vína i ke zvěřině.

Zweigeltrebe
Zweigeltrebe – tato rakouská odrůda byla vyšlechtěna v roce 1922 křížením Svatovavřineckého s Frankovkou. Ve druhé polovině šedesátých let dvacátého století se dostala na Moravu, ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1980. Největší podíl vykazuje ve vinařské oblasti mostecké, brněnské, mutěnické a strážnické.
Barva bývá tmavě třešňová. Vůně výrazně ovocná a dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům.

Podíl jednotlivých odrůd na celkové ploše vinic České republiky uvádí následující graf:


 

Přibližně 75 % plochy vinic České republiky bylo osázeno bílými odrůdami, zbývajících 25 % připadalo na odrůdy modré.

Rozdělení českých a moravských vín podle jakosti

  1. Stolní víno
    Víno nejnižší kvalitativní kategorie s cukernatostí do 14,9° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem.
     
  2. Zemské víno
    Kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu nejméně 14° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem.
     
  3. Jakostní víno
    Kalitativní kategorie s cukernatostí moštu mezi 15 až 18,9° ČNM. Povoleno doslazování řepným cukrem.
     
  4. Známkové víno
    Vyrobené scelováním několika vín nebo i vín několika různých odrůd podle předem dané receptury.
     
  5. Víno s přívlastkem
    Nejvyšší kvalitativní kategorie vín vyrobených z nedoslazovaného moštu. Nesmí se doslazovat. Dělí se na pět dílčích kategorií (označení vyjadřuje pouze obsah cukru, nikoliv datum sběru hroznů!):
     
    • Kabinet – s cukernatostí moštu mezi 19,0 – 20,9° ČNM.
    • Pozdní sběr - s cukernatostí moštu mezi 21,0 – 23,9° ČNM.
    • Výběr z hroznů - s cukernatostí moštu 24,0 – 26,9° ČNM.
    • Výběr z bobulí - s cukernatostí moštu 27,0 – 31,9° ČNM
    • Výběr z cibéb - s cukernatostí moštu nad 32,0° ČNM
       
  6. Speciální vína - nesmí se doslazovat.
     
    • Ledové víno - vyrábí se z moštu získaného lisováním zmrzlých hroznů, kdy voda v hroznech zůstává ve formě krystalků v lisu a z lisu vytéká mošt s vysokým obsahem cukru. Po prokvašení mají vína vysoký obsah zbytkového cukru. Sběr při teplotě minimálně –7°C a nižší. Cukernatost moštu musí být nejméně 27° ČNM.
    • Slámové víno - vyrábí se na stejném principu jako ledové víno. Snížení obsahu vody v moštu se však dociluje sušením hroznů na slaměné podestýlce. Po vyschnutí se hrozny lisují a mošt s vysokým obsahem cukru se nechá vykvasit. Cukernatost moštu musí být nejméně 27° ČNM.

Základní obecné chuťové charakteristiky vín podle jakosti

Charakteristiky uvedené níže jsou pouze základním vodítkem pro výběr vína za předpokladu dobrého zpracování suroviny vinařem a mohou se v jednotlivých případech i výrazněji lišit jak ve směru k vyšší tak i nižší kvalitě.

  1. Stolní víno
    Víno s nízkým obsahem extraktivních a buketních látek. V chuti ploché, nevýrazné, krátké, řídké.
     
  2. Zemské víno
    Víno s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá lehčí až středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dozníváním. Čím nižší byla cukernatost moštu a čím více bylo víno doslazeno tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.
     
  3. Jakostní víno
    Víno s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dozníváním. Čím nižší byla cukernatost moštu a čím více bylo víno doslazeno tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.
     
  4. Známkové víno
    Podobná jako jakostní vína. Dobrá známková vína jsou oproti jakostním plnější a vyváženější, protože při jejich přípravě byly vinařem využity vlastnosti jednotlivých míchaných odrůd k docílení lepších vlastností směsného vína.
     
  5. Víno s přívlastkem
    Jemná a čistá vína s vlastnostmi typickými pro jednotlivé kategorie:
    • Kabinet - jemná, lehčí, méně alkoholická vína s vyšším obsahem extraktivních látek. V chuti působí kořenitě, vyváženě a harmonicky, s tenčím tělem a se středně dlouhou dochutí.
    • Pozdní sběr - vína s obsahem alkoholu okolo 12% a relativně vysokým obsahem extraktivních látek. Mají v chuti kombinaci kořenitosti a ovocnosti s hutnější chuťovou strukturou a vyvolávají delší chuťový dojem.
    • Výběr z hroznů - těžší až těžká vína s vysokým obsahem alkoholu a vysokým extraktem. V chuti působí vyrovnaně a zanechávají v ústech velmi dlouhý dojem. Tóny buketu a chuti jdou od výrazných ovocných nuancí až po medové aroma a chuť.
    • Výběr z bobulí - těžší až těžká vína, většinou se zbytkovým cukrem (polosuchá až sladká). V buketu i chuti je velmi zřetelně patrná vysoká vyzrálost hroznů s nádechem cibéb, karamelu, medu. Velmi harmonická vína s dlouhou životností.
    • Výběr z cibéb - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je podbarvena výrazným kompotovým ovocným nádechem.
  6. Speciální vína
    Podobné charakteristiky pro oba druhy vín.
    • Ledové víno - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je podbarvena výrazným kompotovým ovocným nádechem.
    • Slámové víno - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti. Medovost je zvýrazněna kompotovým ovocným nádechem. Výsledný dojem u slámových vín je většinou intenzivnější než u ledových vín.